LOVE IS IN THE HAIR

celoživotně mě fascinují lidé, kteří s lehkostí, bez zbytečných okolků a zdlouhavého přemítání, jesli jó nebo né dokáží proměnit svou vizáž i několikrát ročně. jako chameleon. to já jsem opačný extrém. deset let. přesně tak dlouho mi trvá, než se rozhoupu k jakékoli změně týkající se vzhledu.

má poslední "velká" proměna? tehdy se psal rok 2oo8, já měla před maturitou a ke kadeřnici jsem nakráčela s obrázkem vystřiženým z ELLE. byla jím fotka tehdy mladičké, takřka neznámé Zuzky Kubíčkové (na Kubíčkovou, prosím!). tak jsem přišla ke své první ofině (nepočítám-li tu ve svých sedmi střiženou maminou podle hrnce). ta po nějaké době odrostla a já se dál barvila (a barvím) tím samým odstínem, dál nosila pěšinku stále na tom jednom a samém místě, dál chodila dlouhá léta zastřihávat konečky k učňům za stovku do Řeznické a tak bych to patrně praktikovala až do důchodu, kdyby se mě nezmocnila zoufalá potřeba změny. a tak mám ofinu. zase. tentokrát od skvělé Martiny Matyášové

a co vy a změny vzhledu? 

Komentáře

  1. Bomba, moc ti to sedne. A ty náušnice jsou k tomu všemu taky super. Já naopak potřebuju být chameleon a vždycky jsem měla co půl rok nutkání si na té hlavě udělat úplně něco jiného, než tam aktuálně bylo. ;D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

- merci za zastaveni

Oblíbené příspěvky