P jako plavky


Louis Réard

léto v plným proudu a s ním i plavková sezóna. fešn blogeři nás krmí fotkami v bikinách a módní magazíny nabádají, kterak zvolit správnej střih pro "hruštičku" či "jablíčko". koho však již podobná "moudra" poněkud unavují, nechť čte směle dál. pakliže jste se totiž stejně jako já pozastavili nad tím, jakými peripetiemi se napříč historií linul vývoj oděvů určených právě ke koupání, jste na správné adrese!



nikoho z nás jistě nepřekvapí tvrzení z pera Jany Skarlantové (Od krinolíny k džínsům, 1979), že pakliže by se některá z dam předminulýho století objevila na pláži dnes, očividně by vyvolala větší skandál, než kdyby byla zcela nahá. tehdejší koupací úbor totiž sestával z mnoha vrstev ke kolenům sahajících sukní, bílých či černých punčoch, upnutých šněrovaček a nadýchaných čepců.


naproti tomu o mnoho staletí dříve, než přestala být nahota tolerována, užívali si muži i ženy vodních radovánek zcela nazí. vypovídají o tom jak zmínky u Homéra, tak četná vyobrazení na řeckých vázách. není ostatně divu - přirozenej kult těla cvičenýho sportem zabraňoval jakýkoli prudérii. sicilský mozaiky ze 4.století n. l. pak znázorňují gymnastky v uzounkých dvoudílných plavkách, tolik podobných dnešním bikinám.


ovšem to, co bylo tehdy chápáno jako zcela přirozený, tuhá církevní morálka záhy vymýtila. jak známo, středověk apeloval pouze na péči o duši věřících, nikoli o tělo jakožto "nádobu hříchu" (ačkoli očistný koupele praktikovali lidé - byť přes hlasitej nesouhlas církve - i nadále nazí).




chce se nám jen stěží uvěřit, že trvalo celá staletí, než lidstvo dokázalo ocenit blahodárnej vliv a léčebný účinky mořský vody a přímořskýho klimatu na zdraví jedince. v 18. století se o to velkou měrou zasloužil anglickej lékař Richard Russel. od těch dob byly v již skutečně masovým měřítku praktikovány výpravy za účelem pobytu v mořských lázních a inhalování vlhkýho vzduchu. v praxi to vypadalo poněkud bizarně: do určitý vzdálenosti od břehu byl koňským potahem dovlečen tzv. "koupací vůz" (podobnej maringotce), načež se koupající ve voze svlékli, navlékli mohutný koupací úbory a následně po strmých schůdkách sestoupili do vln. tyto schůdky byly dokonce opatřeny shrnovací stříškou, která decentně kryla koupající, a oni tak nebudili případný pohoršení. nutno podotknout, že naprostá většina klientely těchto lázní neuměla plavat! z toho důvodu byla nevyhnutelná seskupení ve vymezených prostorech (jakýchsi galeriích) či doprovod plavčíků z řad místních rybářů. je až k nevíře, že se tehdejší dámy ve svých úborech neutopily. obzvláště, když zpočátku musely být jejich dlouhý sukně zatíženy olůvky, aby je voda nenadnášela! a i tentokrát mohly svým mužským protějškům oprávněně závidět mnohonásobně praktičtější pruhovanej koupací úbor s krátkými rukávy a nohavicemi ke kolenům.



neméně zajímavej je ovšem i příběh o zrození bikin. právě ty představovaly v dějinách odívání skutečou bombu. a to doslova! samotnej název je odvozen od korálovýho ostrovu, kde byl roku 1946 proveden první poválečnej jadernej pokus. na svědomí je má Francouz Louis Réard. ačkoli sám povoláním inženýr, ke světu módy přičichl díky mamince, která v Paříži obchodovala s pleteným zbožím. jak praví wikipedie, na nečekanej problém ovšem narazil ve chvíli, kdy pro oficiální představení revolučního "vynálezu" světu nemohl najít profesionální manekýnu, která by se odvážila vzít na sebe tento sporej kousek látky. na nabídku ochotně kývla až striptýzová tanečnice, pro níž byla nahota denním chlebem. "bikiny v sobě nezapřou konstruktéra!", hlásaly módní magazíny na přelomu 4o. a 5o. let. trvalo však několik let, než slečny a dámy odhodily stud a po vzoru BB vystavily svá těla v plný kráse. ostatně není divu. jak totiž poznamenal sám autor: "jsou tak malinké, že na svou nositelku prozradí všechno až na dívčí jméno její matky"

a o tom, jak se vyvíjel fenomén koupání a vodních radovánek u nás, se dozvíte v archivu Českýho rozhlasu stanice Vtava v příspěvku nazvaným Vodní "radovánky" na Vltavě - plovárny, plavci a plavky aneb O proměnách životního stylu s historičkou Pavlou Vošahlíkovou.



Komentáře

  1. Zaujímave čítaničko, dobre sa to čítalo a aspoň niečo nové sa môžme dozvedieť o histórii módy :) Super článok !

    OdpovědětVymazat
  2. Čau holčiny. Tyhle neoprenovky vypadají naprosto božsky. Přemýšlím, že si je taky pořídím. Vůbec bych se nedivila, kdyby se na tebe chlapi lepili v jednom kuse. Podle toho, co píšeš v blogísku, si z nich unešená. No ještě aby ne. Fakt nádhera. Kde si je kupovala? Zkoušela si někdy na kupovat na https://www.onlinesekac.cz/second-hand-damske-plavky/c-37?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

- merci za zastaveni

Oblíbené příspěvky