BYE BYE 2o16

uplynulý rok byl jako zběsilá jízda na rozzuřeném býku. rodeo plné kotrmelců, nečekaných zvratů, kariérních průserů, fantasmagorických momentů, hádek i vřelých obětí a pocitů intenzivního štěstí. udělil mi několikero životních lekcí a fackami rozhodně nešetřil. byl to rok, kdy jsem začala formou psychoterapie řešit problémy spojené se sebepřijetím, oslavila neskutečných sedm let s Jakubem tou nejbáječnější večeří v Podolce, upekla první chleba, zažila berlínský veletrh módy z pozice nákupčího, letěla akrobatickou helikoptérou, navykla si nechat opravovat oblečení v Drutěvě, pořídila si první Moniku Drápalovou, zamilovala si Amsterdam, propadla raw, spolu s našimi čtyřnohými přáteli podnikala víkend co víkend výlety po vlastech českých, zbavila se ostychu hledat modely na focení mezi cizími lidmi na ulici, oslavila Frantin první rok, "vyrobila" lampu snů, pomohla podpořit dobrou věc, objevila talentovaného Martina Frančeka a naučila se žít v duchu zásad KonMari. ale hlavně, hlavně se snažila (a nehodlám polevit) být vděčná a vážit si i nepatrných drobností všedních dní, neboť jen díky nim můžeme sestavit mozaiku plnohodnotného života. a to je oč tu běží, vážení a milí.